Ctnost, která bývá často nepochopená
Když se řekne umírněnost, mnoho lidí si představí omezení.
Staženost.
Nedostatek radosti.
Pocit, že si něco musíme odepřít.
Jenže skutečný význam této ctnosti je mnohem hlubší.
Umírněnost – anglicky Temperance – není o potlačení.
Je o vědomém míchání energií.
O hledání středu mezi extrémy.
O schopnosti spojit protiklady do harmonie.
Temperance jako alchymie života.
Symbolicky bývá Temperance zobrazována jako postava, která
přelévá vodu z jedné nádoby do druhé. Tento obraz mluví o alchymii – o schopnosti spojovat, transformovat a vyvažovat.
V každodenním životě to může znamenat:
- spojit práci a odpočinek
- spojit rozum a intuici
- spojit výkon a péči o sebe
- spojit vášeň a klid
Nejde o to ubrat.
Jde o to nalézt správný poměr. Když žijeme v extrémech.
Mnoho lidí dnes žije v cyklech „všechno nebo nic“.
Buď pracujeme naplno a pak jsme vyčerpaní.
Buď držíme přísnou disciplínu, nebo ji úplně pustíme.
Buď dáváme druhým maximum, nebo se stáhneme do obrany.
Extrémy jsou energeticky náročné.
Vytvářejí napětí v těle, v emocích i v mysli.
Umírněnost přináší jiný rytmus.
Stabilitu.
Vnitřní klid, který není pasivitou, ale vyváženou silou.
Jak vypadá umírněnost v praxi?
V osobním životě?
Umírněnost může znamenat:
- reagovat klidně i v náročné situaci
- nenechat se strhnout dramatem
- dopřát si radost bez pocitu viny
Například:
Cítím únavu. Místo toho, abych ji ignorovala, dovolím si zpomalit.
Cítím nadšení. Místo přepálení energie si nastavím udržitelný
rytmus.
To je umírněnost.
Ve vztazích
Znamená rovnováhu mezi dáváním a přijímáním.
Respekt k vlastním hranicím i hranicím druhých.
Schopnost komunikovat bez výbuchu i bez potlačení.
Umírněnost ve vztahu není chlad.
Je to stabilní láska.
V těle
Umírněnost je také fyzická rovnováha.
Mezi pohybem a odpočinkem.
Mezi aktivitou a regenerací.
Mezi dáváním energie a jejím doplňováním.
Tělo miluje rytmus.
Nemiluje extrémy.
Proč je tato ctnost dnes tak důležitá?
Žijeme v době přepětí.
Informační zahlcení.
Výkon.
Srovnávání.
Zamyslete se o odpovězte.....
Kde ve svém životě přecházím do extrémů?
Co bych potřebovala ubrat – a co naopak jemně posílit?
Jak by vypadal můj osobní „zlatý střed“?
Co by se změnilo, kdybych začala žít vyváženěji, ne intenzivněji?
Umírněnost není slabost, je to ZRALOST:)
