Kontrola vs. plynutí – proč nás potřeba kontroly vyčerpává

Kontrola vs. plynutí – proč nás potřeba kontroly vyčerpává


Mnoho lidí má pocit, že musí mít život pod kontrolou.
Kontrolujeme vztahy, práci, zdraví, finance, budoucnost. Někdy dokonce i emoce druhých lidí. Myslíme si, že když budeme dostatečně opatrní, připravení a všechno dobře naplánujeme, budeme v bezpečí.

Na první pohled to může působit jako síla. Ve skutečnosti je ale kontrola často jen velmi jemně skrytý strach.
Z pohledu energie totiž kontrola znamená stažení a zúžení prostoru v těle. Když máme potřebu kontrolovat, tělo se napíná, dech se zkracuje a mysl začíná pracovat na plné obrátky. Snaží se předvídat, analyzovat a držet věci pohromadě. Energie pak neproudí přirozeně, ale začne se v těle hromadit napětí.
Člověk pak může cítit únavu, tlak, přetížení nebo pocit, že všechno musí držet sám.

V energetickém a terapeutickém pohledu často vidíme, že potřeba kontroly souvisí s oblastmi bezpečí a síly v těle.
Pokud se někdo necítí v hluboké rovině bezpečně, první reakce podvědomí bývá právě kontrola. Je to pokus, jak si vytvořit stabilitu.

Kontrola ale nikdy nepřináší skutečný klid. Přináší jen dočasný pocit jistoty.


Odkud kontrola vzniká
Potřeba kontroly většinou nevzniká jen tak. Je to naučený mechanismus ochrany.
Může vzniknout ve chvílích, kdy jsme v minulosti zažili zklamání, ztrátu důvěry nebo situaci, kterou jsme nemohli ovlivnit.
Podvědomí si z toho vytvoří jednoduchý závěr: pokud budu všechno hlídat a řídit, už se to nestane.

Velmi často se objevují přesvědčení jako:
Musím všechno zvládnout sama.
Nemůžu se na nikoho spolehnout.
Když polevím, něco se pokazí.
Musím být stále ve střehu.


Tato přesvědčení se pak postupně zapisují do těla i energetického systému. Člověk začne fungovat v neustálé pozornosti a napětí, aniž by si to vždy uvědomoval.
Zvenku může působit silně, zodpovědně nebo velmi organizovaně. Uvnitř ale často cítí velkou únavu.

 


Co znamená plynutí

Plynutí neznamená rezignaci ani pasivitu. Neznamená, že přestaneme jednat nebo že necháme věci náhodě.
Plynutí znamená, že jednáme z prostoru důvěry, ne ze strachu.
Když člověk dovolí plynutí, tělo se začne uvolňovat. Dech se prohlubuje, mysl se uklidňuje a energie může znovu přirozeně proudit.
Najednou není potřeba tlačit na řešení. Situace se začnou skládat mnohem přirozeněji.

Z terapeutického pohledu je plynutí stav, kdy se člověk opírá o hlubší důvěru. Důvěru v sebe, v život a v inteligenci energie, která nás vede.
Je to pocit, že nemusíme všechno držet sami.

Co je potřeba uvolnit

Aby mohl člověk přejít z kontroly do plynutí, často je potřeba rozpustit několik hlubokých vrstev strachu.

Patří mezi ně například strach z budoucnosti, potřeba absolutní jistoty nebo pocit, že neseme zodpovědnost za všechno kolem sebe.
Velmi často je také potřeba uvolnit nedůvěru – nedůvěru v sebe, v druhé lidi nebo v život jako takový.

V terapiích, jako je ThetaHealing, pracujeme právě s těmito podvědomými programy.
Když se uvolní, tělo i energetický systém se začne přirozeně měnit. Napětí se rozpouští a místo něj přichází klid.

A v tom prostoru klidu může začít proudit energie.Víra jako základ plynutí
Za skutečným plynutím stojí jeden velmi důležitý princip – víra.

Víra v sebe.
Víra ve Stvořitele.
Víra v lásku.
Víra v to, že život není proti nám, ale spolupracuje s námi.

Když je víra silnější než strach, potřeba kontroly přestává být nutná.

Člověk může jednat, tvořit a rozhodovat se, aniž by byl sevřený obavou z budoucnosti.
A právě v tom okamžiku se život začne pohybovat jinak.
Ne tlakem. 
Ale plynutím.